Jovibarba Opiz

Synonymika: 

Sempervivum L. sectio Jovibarba De Candole. Prodr. 3: 413, 1828.

Sempervivum L. sectio Jovibarba Mert. et Koch Deutchl. Fl. 3: 389, 1831.

Diopogon Jord. et Fourr. Brev. Pl. Nov. 2: 46, 1868.

Sempervivum L. subgenus Jovis-barba Bak. Gard. Chron. 2: 104, 1874.

Sempervivum L. sectio Jovisbarbae Nym. Consp. Fl. Bur. 260, 1879.

    Rod Jovibarba Opiz byl ustanoven již v 19. století českým botanikem  Filipem Maximiliánem Opizem vyčleněním z rodu Sempervivum. Stalo se tak na základě morfologických odlišností především ve stavbě květu, a také poněkud odlišnému způsobu utváření dceřiných růžic.

    Jovibarba náleží do řádu lomikamenotvarých (Saxifragales), do čeledi tučnolistých (Crassulaceae). Jsou to vytrvalé, monokarpické vysoce sukulentní byliny. Kopinaté až obkopinaté listy jsou rovnoměrně uspořádány do uzavřených, polootevřených či otevřených růžic o velikosti obvykle 2 - 8 cm, vyjímečně i přes 20 cm (J. heuffelii). Velikost růžic u jednotlivých taxonů je silně proměnlivá v závislosti na daných podmínkách. V průběhu svého života mateční růžice vytváří v paždí listů na tenkých výběžcích množství kulovitých dceřinných růžic, které se obvykle svou hmotností či nějakých vnějším zásahem (silný déšť) oddělí a opodál zakoření a vyvinou se v dospělé rostliny (komplex J. globifera), naproti tomu J. heuffelii vyrůstá z jediného kůlovitého kořene a nové růžice vznikají dichotomickým dělením, tyto se v přírodě rozmnožují především generativní cestou. Květy jsou uspořádány do kulovitého květenství na dužnaté rovnoměrně olistěné lodyze vysoké 10 - 35 cm, lodyžní listy jsou také dužnaté a na lodyze jsou střídavě rozmístěny v přeslenech. Jednotlivé květy jsou 5-7 četné, vzpřímené, zvonkovitého tvaru, kališní lístky kopinaté, více či méně žláznaté, korunní plátky zelenožluté až žluté barvy, třásnité, na obou stranách žláznatě pýřité, tyčinky vzpřímené, plod složený z  v blanitých měchýřků, ty jsou ; semena jsou obsažena ve velkém množství, drobných rozměrů a tyčinkovitého tvaru. Především velmi odlišná květní morfologie je důvodem k chápání rodu Jovibarba jako samostatného celku a ne jako sekce rodu Sempervivum.

Chromozomové číslo: 2n = 38