Sempervivum, Jovibarba etc.

Sempervivum atlanticum Ball

Synonymika:

S. tectorum L. subsp. atlanticum Ball J. Linn. Soc.-Bot. 11: 333, 1873.

S. tectorum var. atlanticum Hooker f. Bot. Mag. 6055, 1873.

 

Jméno: Je odvozeno od pohoří Atlas, konkrétně Vysoký Atlas v Maroku, odkud byla rostlina popsána. 

 

Popis: Růžice polootevřené, často asymetricky tvarované (tzv. anizofylie), široké 4 - 8 cm (v kultuře pozoruji obvykle menší, než 4 cm), listy růžic podlouhle obvejčité, na obou stranách vypouklé, výběžky jsou tenké, krátké, a záhy odumírající, poněkud upomínají na rod Jovibarba. Květní lodyha je až 30 cm vysoká, květenství chocholičnaté a mnohokvěté. Podrobná morfologická diagnóza zde.

 

Rozlišovací znaky: S. atlanticum lze stěží zaměnit s jiným druhem, navíc jeho tvorba záhy zanikajích velmi tenkých a krátkých výběžků podobných těm, jaké mají příslušníci rodu Jovibarba je v rámci rodů ojedinělá.

 

Výskyt: Vyskytuje se pouze ve Vysokém Atlasu na území afrického Maroka. 

 

Biotop: Dle fotografií z přírodních nalezišť se jedná o typický chasmofyt (skálomilný druh) rostoucí na kyselém podkladě. Více o jedné z lokalit v tomto článku.

 

Poznámky: S největší pravděpodobnosí se jedná o jediný africký druh netřesku blízce příbuzný jihošpanělskému S. minutum známější jako S. nevadense.
 
Pěstování: Je relativně snadné, dobře roste na osluněných stanovištích s propustnou půdou, tvoří cekem dost odnoží a rozrůstá se tak v pěkné a zajímavé trsy. Vzhledem k jeho původu v teplejší oblasti je náchylný na silnější mrazy a může se stát, že v nepříznivých zimách vymrzne, toto se týká především rostlin v nádobách. Nicméně za pět let kultivace této skvostné rostliny se mi ještě nestalo, aby vymrzla. Prospěšná je ochrana proti zimnímu vlhku.
 

Fotografie: