Sempervivum, Jovibarba etc.

Sempervivum kosaninii Praeger

Synonymika:

 

    Druh nemá žádná synonyma

Jméno

    Jméno bylo zvoleno na počest botanika a pracovníka botanické zahrady Jevremovac v Bělehradě Nedejlka Košanina.

Popis:

     Růžice mnoholisté, otevřené dosti zploštělé o průměru 6 - 8 cm.

    Listy růžic jsou obkopinaté, krátce zašpičatělé, 15 - 30 mm dlouhé, 7 - 9 mm široké, silně dužnaté, z obou stran hustě žláznatě chlupaté, okraje porostlé 2 x delšími žláznatými chlupy.

    Výběžky až 12 cm dlouhé, silné, olistěné kopinatými, žláznatě chlupatými listy.

    Květní lodyha 15 - 20 cm vysoká, silná a hustě žláznatě chlupatá, lodyžní listy téměř čárkovité, zašpičatělé, zašpičatělé, 20 – 35 mm dlouhé, 5 – 8 mm široké, na spodní straně vypouklé, v horní části načervenalé.

    Květenství kompaktní, zploštělé o průměru 7 – 10 cm Větve žláznatě chlupaté, květy téměř přisedlé. Poupata kulovitě vejčitá.

    Květy 13 – 14 četné o průměru 20 – 30 mm. Kalich 7 – 9 mm dlouhý, žláznatě pýřitý. Kališní lístky čárkovitě kopinaté, téměř špičaté. Korunní plátky čárkovité, zašpičatělé, 10 – 12 mm dlouhé, 1 mm šíroké, na spodu a po stranách žláznatě pýřité , červeně purpurové, úzce bílé. Tyčinky 6 – 7 mm dlouhé, prašníky světle červené. Karpely 6 – 7 mm dlouhé, chlupaté, zelené, semeníky 3 – 3,5 mm dlouhé, tenké, chlupaté, zelené, čnělky sídlovité, 3 – 3,5 dlouhé, purpurové.

Rozlišovací znaky:

- druh má na rozdíl od příbuzného S. marmoreum mnohem tlustší, delší a více olistěné výběžky

-  listy růžic jsou silně chlupaté

Výskyt:

    Albánie (Prokletje), Černá Hora (Visitor, Mokrá Gora, Prokletje), Makedonie (Šar planina), Kosovo (Šar Planina, Koprivnik), Srbsko (Kopaonik).

 


Biotop:

    Mělké humózní půdy na vápencových skalách, v nadmořských výškách 1800 - 2000 m,  v srbském Kopaoniku a v pohoří Prokletje v oblasti mezi horami Popadija a Voljuša a pod horou Volušnica lze rostliny nalézt i na břidlicích.

Poznámky:

    Někteří odborníci na problematiku kolem netřesků tuto rostlinu jako samostatný druh neuznávají a směrují jej jako nižší taxonomickou jednotku pod podobné Sempervivum marmoreum. Například v oblasti černohorské Volušnice v pohoří Prokletije se taxony vyskytují společně a není jednoduché vymezit, kde začínají a končí oba jmenované. V červenci 2008 během expedice za netřesky Černé Hory a Srbska jsme v srbském pohoří Kopaonik při hledání Jovibarba heuffelii subsp. kopaonikoense nečekaně narazili na netřesky, jež patřily s největší pravděpodobností k S. kosaninii, o zdejším výskytu nebyla v dostupné literatuře žádná zmínka. 

Pěstování:

    Tento netřesk se pěstuje poměrně snadno, dle mých zkušeností jsou rostliny citlivé na přílišnou zimní vlhkost ve spojení s proměnlivostí našeho zimního počasí a na silné holomrazy, kdy po takovéto zimě může dojít k vymření celého trsu.

 

S. kosaninii - lokalita nad střediskem Popova shapka

 

S. kosaninii - nad střediskem Popova shapka, Šar planina

 

 S. kosaninii - silně chlupatý semenáč původem ze sedla Čakor, Černá Hora

Diskusní téma: S. kosaninii

Datum: 20.05.2012

Vložil: Marek Chaloupka

Titulek: Pěkné

Pěkné.
Moc pěkné.
Přiznám se, že tohle mne zaujalo... vlastně ZAUJALO!!!