Sempervivum, Jovibarba etc.
Sempervivum kosaninii Praeger
Synonymika:
Druh nemá žádná synonyma
Jméno:
Jméno bylo zvoleno na počest botanika a pracovníka botanické zahrady Jevremovac v Bělehradě Nedejlka Košanina.
Popis:
Růžice mnoholisté, otevřené dosti zploštělé o průměru 6 - 8 cm.
Listy růžic jsou obkopinaté, krátce zašpičatělé, 15 - 30 mm dlouhé, 7 - 9 mm široké, silně dužnaté, z obou stran hustě žláznatě chlupaté, okraje porostlé 2 x delšími žláznatými chlupy.
Výběžky až 12 cm dlouhé, silné, olistěné kopinatými, žláznatě chlupatými listy.
Květní lodyha 15 - 20 cm vysoká, silná a hustě žláznatě chlupatá, lodyžní listy téměř čárkovité, zašpičatělé, zašpičatělé, 20 – 35 mm dlouhé, 5 – 8 mm široké, na spodní straně vypouklé, v horní části načervenalé.
Květenství kompaktní, zploštělé o průměru 7 – 10 cm Větve žláznatě chlupaté, květy téměř přisedlé. Poupata kulovitě vejčitá.
Květy 13 – 14 četné o průměru 20 – 30 mm. Kalich 7 – 9 mm dlouhý, žláznatě pýřitý. Kališní lístky čárkovitě kopinaté, téměř špičaté. Korunní plátky čárkovité, zašpičatělé, 10 – 12 mm dlouhé, 1 mm šíroké, na spodu a po stranách žláznatě pýřité , červeně purpurové, úzce bílé. Tyčinky 6 – 7 mm dlouhé, prašníky světle červené. Karpely 6 – 7 mm dlouhé, chlupaté, zelené, semeníky 3 – 3,5 mm dlouhé, tenké, chlupaté, zelené, čnělky sídlovité, 3 – 3,5 dlouhé, purpurové.
Rozlišovací znaky:
- druh má na rozdíl od příbuzného S. marmoreum mnohem tlustší, delší a více olistěné výběžky
- listy růžic jsou silně chlupaté
Výskyt:
Albánie (Prokletje), Černá Hora (Visitor, Mokrá Gora, Prokletje), Makedonie (Šar planina), Kosovo (Šar Planina, Koprivnik), Srbsko (Kopaonik).
Biotop:
Mělké humózní půdy na vápencových skalách, v nadmořských výškách 1800 - 2000 m, v srbském Kopaoniku a v pohoří Prokletje v oblasti mezi horami Popadija a Voljuša a pod horou Volušnica lze rostliny nalézt i na břidlicích.
Poznámky:
Někteří odborníci na problematiku kolem netřesků tuto rostlinu jako samostatný druh neuznávají a směrují jej jako nižší taxonomickou jednotku pod podobné Sempervivum marmoreum. Například v oblasti černohorské Volušnice v pohoří Prokletije se taxony vyskytují společně a není jednoduché vymezit, kde začínají a končí oba jmenované. V červenci 2008 během expedice za netřesky Černé Hory a Srbska jsme v srbském pohoří Kopaonik při hledání Jovibarba heuffelii subsp. kopaonikoense nečekaně narazili na netřesky, jež patřily s největší pravděpodobností k S. kosaninii, o zdejším výskytu nebyla v dostupné literatuře žádná zmínka.
Pěstování:
Tento netřesk se pěstuje poměrně snadno, dle mých zkušeností jsou rostliny citlivé na přílišnou zimní vlhkost ve spojení s proměnlivostí našeho zimního počasí a na silné holomrazy, kdy po takovéto zimě může dojít k vymření celého trsu.
S. kosaninii - lokalita nad střediskem Popova shapka
S. kosaninii - nad střediskem Popova shapka, Šar planina
S. kosaninii - silně chlupatý semenáč původem ze sedla Čakor, Černá Hora